Sexualita
Zájem o sexualitu se obvykle dostavuje s pubertou, kterou zároveň provází i fyziologické zrání reprodukčních orgánů a také série hormonálních změn, jež zapříčiňují zesílení libida.
První sex se datuje u dívek i chlapců v průměru mezi 17 a 18 rokem. Následuje období sexuálně aktivního života, které trvá obvykle až do doby, kdy dojde k početí dítěte a porodu. Po narození dítěte obvykle dochází ke snížení zájmu o sex, zejména ze strany žen. Obecně se výzkumy shodují na tom, že běžná frekvence sexu v produktivním věku je jedenkrát až dvakrát týdně, pokud člověk žije ve stabilním partnerském svazku. Sexuální apetence/chuť je však individuální. Obecně platí v partnerství pravidlo, že frekvenci styků je nutné přizpůsobit partnerovi s nižší potřebou sexu.
Často tabuizovaným tématem je sexualita seniorů. I zde je ale běžné, že pokud senioři mají trvalého partnera, je obvyklá frekvence pohlavního styku dvakrát až čtyřikrát měsíčně.
Co je to sexuální dysfunkce?
Sexuální dysfunkce (poruchy sexuální výkonnosti) jsou velmi rozšířenou skupinou poruch, podle některých odhadů se s určitou formou sexuální dysfunkce setká během života až 40 % osob. Abychom mohli hovořit o sexuální dysfunkci v pravém slova smyslu, nesmí být dysfunkce zapříčiněna jiným tělesným problémem. V rámci duševních onemocnění jsou sexuální dysfunkce často doprovodem úzkostných nebo depresivních onemocnění.
Příčiny sexuální dysfunkce, pokud je vyloučena jiná tělesná příčina, hledáme na psychické úrovni. Obvykle je nachází v oblasti vlivu primární rodiny na jedince, nebo v rámci partnerského vztahu či v kombinaci obou.
Uvedené sexuální dysfunkce se mohou projevit v různých fázích sexuálně reaktivního cyklu, který má pět fází. Patří sem:
- apetence - charakterizovaná sexuálním zájmem a touhou,
- vzrušení - které je u mužů charakterizováno erekcí, u žen pak lubrikací
- plató - fáze, ve které pokračuje sexuální vzrušení,
- orgasmus - u mužů spjatý s ejakulací,
- uvolnění - při kterém dojde k odeznívání vzrušení a návratem do klidového režimu.
Asexualita je ztráta zájmu o sex, která neodpovídá věku a souvislostem, hovoříme též o snížení sexuální touhy. Nízká sexuální vzrušivost neboli frigidita v lékařském pojetí představuje naprostou absenci sexuální touhy a vzrušivosti. Tyto pojmy jsou laickou veřejností často zaměňovány. Oba pojmy mají shodné projevy - jedinec se vyhýbá sexu, má celou řadu výmluv, aby k sexu nedocházelo aj.
Sexuální život páru se často mění po porodu, proto je tento poporodní stav někdy označován jako poporodní frigidita. Přirozeně však dochází k obnově chuti na sex, je ale nutné být v tomto ohledu trpělivý - prožívání sexu obvykle ovlivňuje přítomnost dítěte v ložnici rodičů, strach z otěhotnění, únava aj.
Frigidita se vyskytuje u mužů i u žen. U mužů je jen častěji spojená s obavou vlastního selhání. Na místě je pak konzultace se sexuologem nebo právě terapeutem. V rámci terapie je důležité zjištění, jestli se jedná o nový problém v životě jedince, nebo o problém trvalý, který začal řešit nyní vlivem okolností.
