Komunikace s okolím

ikona Tymosia.cz
Redakce Tymosia.cz
28. října 2020
Komunikace s okolím

Komunikace s okolím - jak komunikovat

Komunikace představuje proces, ve kterém dochází k předávání informací. Tak by se dala velmi stručně komunikace definovat. Slovo komunikace pochází z latinského communicare či také communis, což znamená radit se, činit něco společným nebo sdílet něco.

Základní psychologická poučka říká, že „nelze nekomunikovat.“ Příkladem je situace, kdy i odchod partnera z hádky do vedlejší místnosti je komunikací. Lidé spolu komunikují nejen slovy, ale také řečí těla, mimikou, tónem hlasu, gesty, dotyky apod. Problémy v komunikaci tak mohou mít příčinu hned na několika úrovních - stručně řečeno ve formě nebo také v obsahu našeho sdělení.

Oblast komunikace klienty většinou nejvíce trápí ve vztahu, kde je špatná vztahová komunikace příčinou partnerských krizí a řešení neshod je pro obě strany zraňující. Snadnosti nepřidává ani skutečnost, že ve vztahu je nutné komunikovat mnoho citlivých témat - například vztahy s rodiči partnera, otázka společného/odděleného hospodaření, plány do budoucna aj..

Jak zlepšit komunikaci?

Komunikace se dá rozvíjet, začít můžeme každý sám už například tím, že budeme dodržovat základní pravidla správné komunikace. Patří sem například: řešit neshody co možná nejdříve poté, co nastanou; hovořit o pocitech, které v nás neshody vyvolávají; konkrétní jednání partnera nezobecňovat a neargumentovat míněním ostatních lidí, nesrovnávat partnera s někým jiným; nevytahovat staré události a nesnažit se partnera svým sdělením zranit.

Jsou témata, která můžeme otevřít s kýmkoliv a dají se označit jako bezpečná (pravděpodobně nevyvolají názorový střet) - je to například počasí, koníčky, nebo například práce. Naopak se nedoporučují témata, jako jsou politické názory, nebo jiná témata, která jsou nepříjemná nebo pro našeho komunikačního partnera nepříjemná (partnerská krize, rozvod, neúspěchy apod.). Obecně se v komunikaci, kde si nejsme jistí, jaká jsou vhodná témata a jaká ne, doporučuje klást nepříliš konkrétní otevřené otázky (takové na které není běžná odpověď pouze ano, nebo ne) a nechat člověka, se kterým mluvíme vést hovor tak, jak je mu příjemné. Což je také základ pro nenásilnou komunikaci, která spontánně plyne. Pokud jsme součástí diskuze více lidí, je vhodné řešit taková témata, která budou zajímavá pro co nejširší okruh zúčastněných.

Pro fungující komunikaci je ještě zásadní dát partnerovi v komunikaci prostor a nebagatelizovat jeho sdělení a pocity.

Jak mi pomůže terapie s komunikací?

V terapii, zejména v té párové, se často užívají nácviky komunikace. Partneři se baví o třaskavém tématu a snaží se nalézt chyby v komunikaci a narovnat je. Často dochází k tomu, že člověk nedodržuje některé z výše uvedených pravidel správné komunikace, nebo není v komunikaci obratný, co se týče vztahového a situačního kontextu. Je například vhodné říct partnerovi, že se mi jeho jednání nelíbilo, ale není tak nutné obvykle činit před skupinou přátel, nebo před jeho rodiči.

V terapii se často užívá psaní dopisů o věcech, které je náročné sdělovat, takový dopis je pak v rámci terapie možné zformulovat tak, aby jeho příjemce kvůli formě sdělení neodmítnul také jeho obsah, nebo si srovnat myšlenky, co je důležité méně a co více. V komunikaci málokdy možné dosáhnout objektivní pravdy, ale je možné předcházet konfliktům a více porozumět úhlu pohledu toho druhého.