Domácí násilí
Domácí násilí zahrnuje všechny formy fyzického, psychického a sexuálního násilí mezi členy domácnosti. Obětí se může stát prakticky kdokoliv - děti, partneři, senioři či osoby blízké. Důležitým faktorem je také, že domácí násilí není jednorázový konflikt, ale opakované stupňující se jednání jednoho z partnerů - agresor a oběť si nemění role.
Fyzické násilí je jednání, která má za cíl způsobit fyzickou bolest - jedná se o tahání za vlasy, facky, kopání aj.
Psychické násilí či také psychické týrání - je zejména ponižování, vzbuzování strachu, znevažování partnera, nadávky apod.
Sexuální násilí je vynucování sexuálního styku nebo sexuálních praktik proti vůli partnera.
Kdo bývá obětí domácího násilí nejčastěji?
Domácí násilí je jevem, u kterého se vyskytuje často přenos z generace na generaci. I když častěji jsou pachatelé muži, objevují se i výjimky. Často se také můžeme setkat s domácím násilím páchaným na seniorech.
Oběť se typicky obviňuje z jednání, které agresor vůči ní má - jedná se o názor, který se jí pachatel snaží zvnitřnit. Oběť chová k pachateli pro okolí až nepochopitelnou citovou vazbu. Čím déle trvá domácí násilí, tím se obvykle stupňuje, kam je pachatel schopen zajít. S délkou setrvání ve vztahu, kde k domácímu násilí dochází, se snižuje pocit vnímané hodnoty vlastní osoby u oběti. Často jsou pachatelé důmyslní a volí techniky, které zdánlivě nezanechají tělesné stopy (např. topení ve studené vodě aj.). Po bouřlivém výbuchu obvykle následuje smíření, kdy pachatel slibuje, že takové jednání už nebude opakovat, následně k němu ale dojde.
Násilí na dětech je označováno jako syndrom CAN - syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. Pokud se syndrom CAN v rodině prokáže, může vést až k odebrání dítěte z rodiny. Setrvání dítěte v prostředí, kde dochází k domácímu násilí, i když například ne na jeho osobě, je považováno za psychické týrání.
Jak vyhledat pomoc a řešit domácí násilí?
Pokud došlo k napadení, prvním krokem je volání Policie - ta může agresora z domácnosti vykázat na dobu 10 dnů. V této době nastává prostor pro dlouhodobější řešení situace. Pro oběť je nesmírně náročné odejít ze společné domácnosti a často se nepodaří, aby trvale odešla hned napoprvé. V rámci terapie je důležitá podpora vlastního sebevědomí, sebehodnoty a také vytvoření plánu, jak bude oběť v případě napadení postupovat- určitý krizový plán (jaké věci bude mít trvale sbalené, kam odejde, co si vezme s sebou, z čeho a kde bude alespoň dočasně žít).
V České republice je celá řada organizací, které se snaží obětem domácího násilí pomoci, bez ohledu na to, zda se jedná o násilí na ženě, muži, seniorovi nebo dětech. Hlavní je uvědomění, že jsou způsoby, jak řešit domácí násilí a pro oběti domácího násilí je důležité mít podporu a možnost se obrátit v případě potřeby na své blízké. Pomoc lze hledat také například v organizaci Bílý kruh bezpečí.