Poruchy příjmu potravy či poruchy tělesného schématu
Poruchy příjmu potravy se dostávají do popředí zájmu médií zhruba od poloviny minulého století. Jejich příčiny se nachází jak na straně osobnosti, tak na straně sociálního a kulturního prostředí. Základní rozčlenění dělí poruchy příjmu potravy na anorexii, bulimii, přejídání spojené s jinými psychotickými poruchami a zvracení spojené s jinými psychotickými poruchami. Poslední dvě označení jsou stavy, které jsou zejména symptomem celé řady duševních onemocnění (můžeme zvažovat například deprese, fobie, úzkostné nebo tzv. somatoformní poruchy, následek dlouhodobého stresu aj.).
Mentální anorexie
- je vědomé snižování váhy, kterým trpí ženy i muži. Zastoupení v ženské populaci je však významně vyšší. Snižování váhy je dosahováno tím, že člověk nepřijímá potravu, navozuje zvracení, případně užívá projímadla a cvičí. Svou hubenost se snaží zakrývat lidé trpící anorexii volným oblečením. Mentální anorexii může jedinec trpět několik let bez povšimnutí a obvykle se objevuje v období puberty. Pokud si spočítáme BMI (body mass index) (na internetu se pro výpočet nachází různé kalkulačky) o mentální anorexii hovoříme, pokud hodnoty BMI klesnou pod 17,5.
Mentální bulimie
- se laicky nazývá záchvatovité přejídání. Lidé trpící bulimii touží po jídle a obvykle nejsou v touze po hubenosti tak odhodlaní jako anorektici a po období, kdy nepřijímají potravu, sní velké množství potravy. Následky příjmu potravy se pak snaží zmírnit zvracením, cvičením, či opět užíváním projímadel a dalších léků.
Příznaky anorexie a příznaky bulimie
- u osob trpících anorexii je jejich hubenost více patrná než u osob s bulimií, kteří častěji mají běžnou postavu. Pokud tělo dlouhodobě trpí nedostatkem potravy, dochází u žen obvykle k ztrátě menstruace, je snížená kvalita vlasů, zubů a nehtů. U obou poruch si například rodinní příslušníci mohou všimnou až patologické potřeby cvičení, případně užívání projímadel a dalších léků.
Léčba anorexie a bulimie nebo přejídání
Pokud se na poruchy nepřijde poměrně brzo, je nutná hospitalizace. Nárůstem váhy je obvykle podmíněno samotné propuštění z nemocnice. V rámci terapie, která je ve většině případech součástí už pobytu v nemocnici, se pracuje s přijetím informace, že představa o vlastním těle neodpovídá realitě - terapeut např. nechá klienta, aby nakreslil obrys svého tělo v měřítku 1:1, následně pak dojde k obkreslení těla ve skutečnosti a srovnáváme rozdíl obou obrazů. Technik je ale pochopitelně mnohem více, ústředními tématy terapie je přijetí sebe sama, sebehodnocení apod. U obou poruch je vyžadováno vedení deníků o příjmu potravy a kontrola hmotnosti klientů.
Pokud se jedná o ranější stádia poruch příjmu potravy, velmi dobře poslouží terapie, kde budete s terapeutem například rozuzlovávat, kde se ve vás berou pocity, které mají za příčinu nějakou formu poruch příjmu potravy.
